Úvod > Výstavy > Výstavy v Čajovničce > Pavel Darda - Na střeše Afriky Kilimandžáro a Mt.Meru

Pavel Darda - Na střeše Afriky Kilimandžáro a Mt.Meru

2016-11-14 00:00:00

Od té doby, co jsem před pár lety navštívil Sv. Mořic a jeho okolní vrcholky, věděl jsem, že hory budou má vášeň. Kdykoliv jsem měl možnost, vydal jsem se po kopcích v Čechách, dokonce jsem vyběhl několik dalších vrcholků v Evropě, ale pořád to nebylo to pravé. Proto jsem si jednoho krásného dne řekl, že zdolám Kilimandžáro – nejvyšší horu Afriky.

Plán to byl velkolepý, a představa, že vylezu skoro do šesti tisíc metrů nad mořem byla skoro až strašidelná. Ale já se neskutečně těšil a odpočítával všechny ty nekonečné dny do odletu. Když už konečně nastal onen prosincový den, byl jsem stoprocentně přichystán a natěšen na největší dobrodružství svého života.

Itinerář jsem měl nabitý k prasknutí. První dny po příletu jsem trávil ve městě Moshi, které leží na úpatí Kilimandžára a je vstupní branou pro většinu turistů. Jako nejlepší trénikovou metodu před výstupem jsem zvolil výšlap na Mt. Meru, která je pátou nejvyšší horou Afriky a je z ní nádherný výhled na Kilimandžáro. Cesta na vrchol trvala čtyři dny, během kterých jsem navštívil všechna vegetační pásma světa, abych z vrcholu zažil jeden z nejúžasnějších výhledů, které jsem kdy viděl. Výstup na „střechu Afriky“ jsem měl naplánovaný na druhý den, a tak jsem 19. prosince začal osmidenní cestu, která byla zakončena dobytím vrcholu. Cesta to byla dlouhá, občas namáhavá, ale odměnou mi byla nerušená příroda, milí lidé, krásné počasí, nádherné výhledy a pocit, že zvládnu něco, na co budu pyšný. A tak se i stalo, a když jsem 25. prosince v 6 hodin a 10 minut ráno dorazil na vrchol, byl jsem moc rád, že jsem to dokázal.

Zdolání nejvyšší hory Afriky mě obohatilo v mnoha směrech, jednak jsem zjistil, že mít fyzičku je základní předpoklad úspěchu, ale zdaleka nejdůležitější je to mít srovnané v hlavě, jít si za svým cílem a být pevně přesvědčen, že toho cíle dosáhnu. Sir Edmund Hillary to však řekl daleko výstižněji: „Nezdoláváme hory, ale sami sebe“.

Doufám, že alespoň na chvilku se pomocí fotografií vžijete do kouzelné a podmanivé atmosféry Kilimandažára a Mt. Meru. Přeji pěkné pokoukání!

Zpět na začátek stránky